Zataženo

Je to mrzutost? Oslabená nálada? Bezvětří se asi proměňuje. Asi je deštivo a to nejen v přírodě. Asi se zatáhlo i v mém srdci, přišly mraky. Funguje to ve mně podobně jako počasí. Neustálá proměnlivost – sluníčko a sucho, déšť a mokro, nebo něco mezi. Jsem velmi přecitlivělá a i počasí v tom hraje svou roli. Někdy mě déšť posiluje, někdy tlumí. Jindy mě sluníčko tíhou dusí, jindy mě naplňuje.

Vnímám, že v sobě nemám radost. Netěším se na nic. Nenapadá mě, na co se těšit. Vidím jakýsi program v kalendáři, vidím režim dne a říkám si, co z toho. Přežít jen další den? K čemu. K čemu to směřuje.

Ráno jsem měla třiceti minutový rozhovor v ordinaci se svojí psychiatriní, a potom mě naplnila smutná nálada. Zase jsem selhala. Ten pocit mě zaplnil. Nevím, podle čeho soudím, ale tento pocit je ve mně. Asi nejsem „dobrý“ pacient. Nerozumím procesu léčení se. Procesu uzdravování. Nevím, jak mám spolupracovat.

Ani nevím, co chci dneska napsat. Nevím to nikdy. A vždy něco vznikne. Dneska to ale nevypadá. Drhne to.

Byla jsem dopoledne s Korinkou a procházka to byla v malé dešťové přeháňce milá, ale pocit dobrý z toho nepřišel a nepřichází. Spíše strach, co když na to zítra nebude síla jít znovu. Potěšit svého mazlíčka.

Po obědě jsem si bucla a vstala opět mrzutá, smutná. Nejraději bych skočila zpět do postele. Využila jsem své mini síly a šla jsem chvíli fotit kytičky.

Dnešní článek je prázdný. Jako jsem prázdná já.

Zítra mám psychoterapii. Kéž bych tam uměla pojmenovat, jak se mám a co cítím a kéž by se na tom dalo nějak zapracovat.

To je pro dnešek asi všechno.

Asi je fakt zataženo.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.