Psáno 21. den 21. roku 21. století

Dlouho jsem se neozvala s novinkami, nebo nějakým moudrem. Zjistila jsem, že některá má pojednání o jevech, kterých si všímám, jsou pro vás v podobě článku málo čtivé, viz statistika z Google Analytics a Exact Metrics dle návštěvnosti a délky čtení podobných článků.

Pro změnu vám napíši takový souhrn posledních dní, možná posledního měsíce, ať tušíte, jak žiji.

Poslední článek jsem publikovala 27. prosince. Od té doby se mnoho událo a málo se změnilo.

28. a 29. prosince jsem se zastavila mezi Vánoci a Silvestrem do práce na chráněné bydlení za klienty.

Na Silvestra jsem měla ještě kontrolu u psychiatryně, kde jsem poreferovala o svých posledních 14 dnech, od injekce jsme se od půlky prosince neviděly.

Během prvních lednových dní, kdy jsem šla fyzicky do práce až 6. ledna, jsem se zvládla vidět s rodinou a kamarády, chodila jsem s Kory na vycházky a společně i s kamarády, abychom byli na čerstvém vzduchu. V té době jsem ještě kouřila TOSCANO doutníky v počtu 3 až 6 denně. Zaplňovala jsem tím pocity prázdna, osamělosti a podobné jevy. Měla jsem pořád co dělat, v každé volné chvíli jsme si mohla zapálit doutníček a „relaxovat“.

Během ledna jsem si vyzvedla nový občanský průkaz s trvalým bydlištěm v Praze, zajistila jsem si modrou parkovací zónu. To je výsostné právo Pražáků. 🙂

Opět jsem probíhající první měsíc v roce proložila nějakými setkáními s kamarády.

Prožila jsem online setkání s psychoterapeutickým výcvikem, kdy jsme si řekli, jak se máme, když se nemůžeme scházet.

Zúčastnila jsem se online přednášek na téma duševního zdraví.

14. ledna jsem dokouřila zásoby doutníků a rozhodla se skončit s takovým množstvím vykouřených doutníčků. Zatím se mi daří si nezapálit. Už více jak týden. Přestože nemám bažení po kouření jako takovém, zdálo se mi dnes, jak jsem si tři doutníky koupila. Tak asi na ně pořád v nevědomí trochu myslím.

V půlce ledna jsem byla na kontrole, depotní injekci a pro léky a na individuální terapii.

Stihla jsem i setkání s novou výcvikovou terapeutkou, se kterou se poznáváme, jestli spolu budeme od března spolupracovat.

Během měsíce ledna jsem 13 dní v práci a 3 dny na home office.

Taky se mi od Vánoc celkem nedařilo spát dobře, tak jsem se s tím svěřila v půlce ledna na kontrole a doktorka mi snížila dávku antidepresiv, které mohou jakousi formu hypománie způsobovat, pokud jich je velká dávka a já měla maximální možnou dávku, tak uvidím, jaký to na mě bude mít vliv. Abych se snad nějak nepropadla v náladě, když jsem na tuto dávku byla zvyklá. A zároveň mi přidala ještě jedny antipsychotika na zklidnění jakési nevyčerpatelnosti.

Dneska jsem si ještě zašla na individuální terapii a setkání s terénní sestrou z jihlavského CDZ. Bylo to oboje moc příjemné a produktivní a o případných nových pokrocích vás budu informovat.

Snažím se stále učit „nové věci“, i když jsou to stále ty běžné, které většina umí!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.