Moře příležitostí

Léto. Léto je! Léto jede! S tím ruku v ruce přichází příležitost se koupat v kdejaké vodě – v řece, bazénu, rybníku, koupališti, moři a oceánu. To je sice fajn, ale co když mám obavu se vyhrnout před druhé lidi v plavkách. Respektive je nechci pohoršovat svým „vypracovaným“ tělem – však víte jak vypracovaném! Ale mám pro nás všechny dobrou zprávu. Včera jsem byla na přeměření tělesných parametrů v oné kardiologické laboratoři a dopadla jsem dobře. Po třech týdnech změněné stravy – zdravějším směrem – jsem shodila přibližně 2 kilogramy tuku a v tu danou chvíli i 1 kg vody ve svalech, tudíž to dělalo pro ten okamžik tři kilogramy dole. Tudíž moje další výchozí váha a pozice je číslo 84. Dříve jsem uváděla mých 88 kilogramů, což v realitě představovalo po převážení 87,2. A včera při měření se zobrazilo číslo 84 kilogramů. Mám velikou radost, že se to ukázalo i v číslech, neboť hlavním ukazatelem pro mě je pocit, že se cítím dobře a to po těle, ale hlavně v trávicím traktu. Nepřejídám se. Jím více zeleniny. Jím potraviny, které jsem nikdy moc do jídelníčku nezařazovala. Koupila jsem si nové kuchařky – Luštěninová kuchařka, Zeleninová kuchařka. Od kmotry jsem dříve dostala Cukerfree kuchařky, dále je pro mně důležitá strava podle terapeutického protokolu GAPS (GUT and PSYCHOLOGY SYNDROME).

https://alten-berg.cz/pro-zdravi/31-gut-and-psychology-syndrome-n-campbell-mcbride.html

https://www.booktook.cz/p/varime-trochu-jinak/?gclid=CjwKCAjwxev3BRBBEiwAiB_PWNtsy_aAXSJixeQqt3aciCmxXsy82jCqfW4sccAIeFSiR6ZEQxMxtxoCoIYQAvD_BwE

Chtěla jsem se v vámi o výsledky podělit, protože to nemusí jít stále takto dobře. Může jít váha přechodně nahoru, pak zase dolů. Nálada může jít také nahoru a dolů. Ale pro první kroky a z toho plynoucí motivaci je to parádní výsledek prvního kontrolního měření.

Trochu si připadám jak tato matrace k rukou Kory, protože jsem se cítila pod vlivem své nadváhy jako přeplněný pytel. Nyní se daří z toho pytle kousky pocitů přeplněnosti upouštět.

Dále jsem s vámi chtěla probrat ten pocit v plavkách. Nejde o to, že bych se styděla v plavkách, ale o to, že se asi stydím za o velké tělo, že je tak obří. Za ten neestetický tuk. Ale v naději, že to třeba za rok bude lepší se těším, že se i ten pocit nadměrnosti zmenší, či vymizí. A taky nejde o to, že bych nějak odsuzovala druhé s jejich nadváhou, myslím si, že jsem velmi empatická a dokážu lidi s nadváhou přijímat a pochopit.

A jak se cítíte v plavkách vy? A jak to celkově souvisí se sebepřijetím a sebeobrazem.

Když to řeknu za sebe, tak se moje sebepřijetí vyvíjelo. Většinu svého života jsem se za sebe styděla, byla jsem nejistá a nepřijatá. Můj sebeobraz byl pokřivený, ale když to shrnu, tak bych řekla, že v posledních pěti, či sedmi letech se to nějak zázračně změnilo a to v kombinaci s duševním onemocněním s psychotickými atakami. Musela jsem se naučit sebe přijímat i v těchto stavech, které ke mě patří, či patřily. A až to začne být těžší, člověk se více snaží a více na sobě zapracuje. Protože musí, aby se zachovala integrita, alespoň částečná.

Řekla bych, že je snazší se přijmout, když máte vedle sebe člověka, který nás miluje, či miloval a naučil nás se také milovat takoví jací jsme. Či jsme tento potenciál milovat se získali z rodiny, ve které jsme vyrůstali. Kde jsme to viděli, jak se naši rodiče uměli milovat a přijímat se ve všem, nejen povrchně. Bezpodmínečně. Proto i pro nás je důležité se bezpodmínečně přijímat, být přijímán druhými.

Pokud máme sebe, máme všechno, co nám svět nabízí. Protože máme „koule“ se do těch věcí pustit, pustit je k sobě a přemýšlet nad tím, poznávat se vůči všem věcem. Přestanou být limity hlavní náplní našich dní a stesků. Přestaneme být úzkostní, naše neurózy se změní. Dokážeme rozvažovat, co je pro nás a co není. Co chceme a co nechceme, ne co můžeme a nemůžeme. Naše limity vymizí, zmenší se, či se promění.

A jakmile budeme mít s dispozici z toho vyplývající sebejistotu, půjde to ruku v ruce se seberealizací. Sebenaplněním. A s pocitem radosti budeme častěji než doposud. Z radosti vyplývá pocit štěstí a je to! Ze štětí a radosti roste zdraví!

Jsme-li zdraví, co nám chybí? Máme moře možností a příležitostí a vybíráme si, co je rozumné, vhodné, ale ne kvůli svým limitům, ale s ohledem na sebe a druhé, co je naše potěšení.

Přeji nám všem, ať máme zdravý vztah sami se sebou! Ať se máme rádi a pracujeme na pocitech studu, odmítnutí a sebenepřijetí.

Přeji nám hodně odvahy pro sebepřijetí a zmenšení míry jedovatosti proti sobě.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.