Přátelé, divoká řeka se uklidnila. Je to teď „olej“, vodáckou hantýrkou. Nějaká šlajsna se na řece nachází pro snadnější sjízdnost řeky, ale při této situaci není ani šlajsny na jezu třeba. Dovolenkovým modem se hlava zklidňuje. „Divoká řeka“ je, vlastně, schopnost mé hlavy produkovat intenzivní myšlenkový proud, který je někdy právě přítomný při patologii v mé hlavě – při paranoidně schizofrenní symptomatice. Někdy je to jen projev vysoce soustředěné mysli, což se mi právě třeba na medicíně hodilo. Koncentrováním se na určité téma, problém se v hlavě najdou informace k danému tématu, či problému.
V mých myšlenkách funguje princip přílivu a odlivu. Jsou myšlenkové přílivy, které s sebou nesou nosné téma a problematiku, která vám nedá spát. Z kterých někdy až onemocníte nemocí, která dokáže rozštěpit vaši schopnost integrovat realitu s nerealitou dovnitř sebe. Poté vás zaplaví nerealita tvářící se jako skutečnost.
Existují i odlivy. Odlivy myšlenek, které bychom si chtěli ještě ponechat, podržet, být s nimi déle. V tom případě funguje princip zachování rovnováhy. U zdravého jedince jsou přílivy přibližně stejně intenzivní jako odlivy. U nemocných jsou někdy přílivy intenzivnější a odlivy pomalejší = excitace, nadšení, příliv fyzické síly, naděje, radosti a optimismu. Nebo zase jen dochází ke slabému přílivu a silným odlivům = prázdnota, skleslost, smutek, emoční oploštělost a únava.
Nějak se ve mně pomalu – „na oleji“ (viz výše)- formuje téma mé „divoké řeky“. Je to téma svobodomyslné, nespoutané a hodně uvolňující. Máte představu? Ne, nebude to „porno“ = obscénnost! Nejsem pisatelka obscénních článků. Možná se teď pohybuji na tenké hraně. Ale co. Jsem jen člověk. A ty? Taky? Super. Můžeme pokračovat.
Téma, které přijde na řadu možná již v dalším příspěvku bude tajemné, hluboké a možná je tento popis jen vtip.
