Chtěla bych shrnout uplynulý týden, který se dnešním dnem chýlí k úplnému konci. Shrnutí mě vede z jakémusi zamyšlení a zpytování svědomí, jak jsem naložila s časem. Jak jsem naplnila chvíle, kdy mi bylo dobře a kdy jsem si mohla dělat, co jsem chtěla.
Začalo to v pondělí krásným výletem do přírodních rezervací na Vysočině – na rašeliniště. Po dlouhých letech jsem měla na nohách holínky. Myslím, že od dětství jsem je na nohách neměla. Po rašeliništích jsme chodily více jak tři hodiny a povídaly jsme si s kamarádkou. Fotily jsme pro rašeliniště typické rostliny a žasly.
V úterý to pokračovalo po skoro dvě stě kilometrech v Příbrami. Kam jsem jela do CARDIOLABu, laboratoře přes sport a správnou výživu. Kde proběhlo měření pomocí bioimpedance, kolik mám tuku v těle, kolik váží moje minerály v kostech, kolik váží moje svalstvo a podobně. Více jak čtyři hodiny jsme rozebírali výsledky, správnou stravu, proces hubnutí a nakonec i množství a kvalitu pohybu.
Výsledky byly úměrné mému životnímu stylu, přijímané potravě a užívání léků, zvyšujících chuť k jídlu. Vyšlo z toho, že pokud chci zhubnout zdravě, musím po dobu jednoho a půl roku přijímat stravu s přibližně sedmi tisíci kilo jouly. Abych hubla kolem padesáti gramů tuku denně. To znamená kilo a půl tuku za měsíc.
Středa byla v duchu „sanitárního“ dne. Bylo volno od všech povinností. Vyběhla jsem s Kory a dělala to, co přišlo na řadu. Po obědě za mnou přijela terénní sestra z CDZ (Cetra duševního zdraví Jihlava). Potom jsem jela s našima na týdenní nákup.
Ve čtvrtek jsem v sedm čtyřicet pět vyrazila po D1 směr Praha a na exitu 41 jsem sjížděla na Český Šternberk, kde jsem strávila dva dny. Samotný den se nesl v duchu školení ohledně investic.
Páteční den jsme vyrazili vlakem do Kácova, kde jsme si půjčili kánoe a pluli jsme zpět přibližně čtrnáct kilometrů po proudu řeky Sázavy do Českého Šternberka.
Zvládli jsme si příjemně zapádlovat, spálit kůži na odkrytých místech a žasnout nad krásami kolem řeky. Po proplavbě jsme se vydali zpět domů.
A následovala sobota. Vyrazila jsem s kamarády do zoologické zahrady Dvůr Králové nad Labem. V zoo jsem dlouho nebyla, a tak jsem si to náramně užila včetně safari. V zoo jsme strávili od desíti hodin dopoledne do čtvrt na pět odpoledne.
Dnešní den – neděle – byla velmi pohodová. Zvládla jsem uklidit pracovnu, vyměnit podestýlku neofémkám a uklidit jim voliéru. Po obědě a bucinku přijel brácha s rodinou na kafe. Po kafíčku jsme se vydali s našima na procházku s Korinkou do lesa. Potom jsme si dala horkou vanu a nyní sedím u počítače a sepisuji poslední dny, rozpomínám si a rekapituluji.
